|
| |
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Srovnání kritických ohlasů Nerudovy a Hálkovy poezie
Skalická, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kritickým ohlasem Nerudovy a Hálkovy poezie. V první kapitole jsou shrnuty dosavadní poznatky o tvorbě těchto autorů. Nejprve jsme se zde zaměřili na jejich generační východiska, poté na genezi jejich díla a teprve potom jsme se na základě odborné literatury pokusili o stručnou interpretaci jejich básnického nadání. Na závěr této kapitoly jsme nastínili proměnu kritického stanoviska, zaujímaného k těmto dvěma básníkům. Druhá kapitola slouží také jako výchozí rámec pro zkoumání dobového kritického ohlasu Nerudovy a Hálkovy poezie, jelikož popisuje vývoj české literární kritiky v 19. století, zejména v jeho druhé polovině, a její přední osobnosti, které měly vliv na recepci poetické tvorby zmíněných básníků. Další část práce je věnována podrobné analýze dobových recenzí Hálkovy poezie. Na začátek jsme stručně připomněli hlavní rysy Hálkovy básnické tvorby a podali charakteristiku vybraných básnických sbírek. Dále už se jedná o popis recenzí, které k jednotlivým básnickým sbírkám vyšly. Na základě této analýzy jsme pak shrnuli poznatky o Hálkově poezii, získané prostřednictvím kritického ohlasu. Tímto způsobem jsme přistoupili i k rozboru kritického ohlasu poezie Jana Nerudy. V předposlední kapitole se věnujeme Hálkovi a Nerudovi jako vlastním literárním kritikům, kteří...
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
|
|
|
Novela "Konec nylonového věku" z roku 1950 a její kritická edice
Poledňáková, Barbora ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá novelou Josefa Škvoreckého Konec nylonového věku napsanou roku 1950. Nazírá text z literárněhistorického, literárně-teoretického a literárně "praktického", editorského hlediska. Po představení díla v nezbytném dobovém a faktickém kontextu se práce soustředí na interpretaci textu, jeho vyprávěcí situaci a z ní plynoucí strukturu novely. Dále práce věnuje pozornost dialogům a dialogičnosti daného textu. Na závěr představuje problematiku textologické povahy - vytváření poznámkového aparátu. V průběhu celé práce je novela v rámci jednotlivých témat uváděna do souvislostí s další autorovou tvorbou.
|
|
|
Recepce a vliv severských literatur období fin de siécle v Českých zemích
Thál, Jonáš ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá recepcí skandinávské dekadentně laděné literatury v českém kulturním prostředí, přičemž je brán v úvahu celkový evropský kulturní a myšlenkový kontext konce 19. století; akcentována je zároveň kulturní homogenita evropské literatury období fin de siècle. Skandinávská literatura je v práci vnímána jako důležitý element jak v českých periodicích (nejzásadnější je z hlediska tohoto pojednání činnost skupiny kolem Moderní revue), tak v běžné vydavatelské činnosti. Práce se detailněji věnuje osobnostem skandinávské literatury jako Ola Hansson, August Strindberg, Georg Brandes, Herman Bang, Arne Garborg a jejich vlivu na českou resp. evropskou literární scénu. Autor též zdůrazňuje význam osobního kontaktu mezi jednotlivými osobnostmi literárního a uměleckého světa fin de siècle.
|
|
|
Srovnání kritických ohlasů Nerudovy a Hálkovy poezie
Skalická, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá kritickým ohlasem Nerudovy a Hálkovy poezie. V první kapitole jsou shrnuty dosavadní poznatky o tvorbě těchto autorů. Nejprve jsme se zde zaměřili na jejich generační východiska, poté na genezi jejich díla a teprve potom jsme se na základě odborné literatury pokusili o stručnou interpretaci jejich básnického nadání. Na závěr této kapitoly jsme nastínili proměnu kritického stanoviska, zaujímaného k těmto dvěma básníkům. Další část práce je věnována podrobné analýze dobových recenzí Hálkovy poezie. Na začátek jsme stručně připomněli hlavní rysy Hálkovy básnické tvorby a podali charakteristiku vybraných básnických sbírek. Dále už se jedná o popis recenzí, které vyšly k jednotlivým básnickým sbírkám. Na základě této analýzy jsme pak shrnuli poznatky o Hálkově poezii, získané prostřednictvím kritického ohlasu. Tímto způsobem jsme přistoupili i k rozboru kritického ohlasu Nerudovy poezie. V poslední kapitole dochází k samotnému srovnávání. Nejdříve jsme porovnali Hálkovu a Nerudovu básnickou tvorbu, jak ji nahlížela dobová literární kritika. Následně jsme vedle sebe postavili poznatky získané analýzou dobových recenzí a zjištění z pozdější odborné literatury.
|
|
|
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti.
Baumová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodicích doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části diplomové práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje ohlas Žertu v denících a kulturních časopisech, ale také v nově vznikajících kunderovských monografiích. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický ohlas na Kunderův ceněný román Žert a zda dnešní literárněkritická obec chápe román v jiném kontextu než generace kritiků v...
|
host ::
RSS.